Skutečně netuším, jak daleko to mají z Řecka do ostatních evropských zemí, už vůbec si to netroufám hodnotit v dnešní době, kdy se informace šíří málem rychlostí světla, a rovněž mám za to, že tahle slunná země s bohatou historií není od zbytku světa odříznuta stavbou typu Velké čínské zdi či jiným, důmyslnějším zařízením. Ovšem jiné vysvětlení (snad kromě sprostého chmatáctví, o kterém nicméně není radno hovořit nahlas), než totální a dlouhodobé odloučení od všeho ostatního okolí, pro loňskou nahrávku „War“ tamějších ELWING nenalézám. Příčina je jednoduchá - tohle album totiž jakoby někdy v průběhu posledních deseti let nahráli RUNNING WILD. Pravda, po prohýřené noci, kdy se kapitán Rock´n´Rolf pořádně nevyspal, bolela ho hlava a bylo mu špatně od žaludku, a s poněkud obyčejnějším a hrubším vokálem, ale pořád přece jen RUNNING WILD. Alias autoři typické heavy-speed metalové odnože, rozeznatelné na první poslech podle tradičního kasparkovského riffopisu a mnohých výrazných melodií.   

No, panečku. A má smysl se pak zabývat něčím tak podružným, jako je v tomto případě recenze? Nejspíš ne, protože po vzoru ELWING by mi prostě a jednoduše mohlo stačit, kdybych také vzal nějakou recenzi na libovolnou z pozdějších desek RUNNING WILD (naštěstí jsem si je na Metalopoli skoro všechny pěkně zmapoval), trochu ji oprášil a správně přizpůsobil, a bylo by to. Jaképak s tím štráfy, když už to bylo vymyšleno. Takové úvahy jsou mi však naštěstí (tedy alespoň doufám, že naštěstí) cizí (to by taky scházelo, aby kriminalista kradl, pozn.DKM), pročež mi nezbývá, než se alespoň zamyslet nad motivací ELWING a jejich vydávající společnosti. A to mi také nejde na rozum. Když někdo vyprodukuje objektivně slyšitelnou mizernou kopii cizího originálu (viz. například úvodní „Marching To Glory“ s nezaměnitelným  „odpodlahovým“ rozjezdem, „I´ll Live Forever“, „Fly Away“ nebo vůbec celá spousta dalších (minimálně) podvědomě známých okamžiků na čele s do uší bijíci titulní instrumentálkou), měl by být přinejmenším trochu soudný a držet se zkrátka. Ano, nahráli jsme něco málo, ale víte, my to moc nešíříme, protože máme rádi RUNNING WILD a ono je to tam fakt hodně slyšet. Chyba lávky, zase špatně. ELWING si naopak ruku v ruce s Black Lotus Records v promočních materiálech neodpustí klasické velkohubé kecy o „jednom z nejlepších epic – metalových alb za posledních deset, které je nutnou povinností pro všechny fanoušky MANOWAR a (světe, div se!) raných RUNNING WILD.“ Jak primitivní a jak stoprocentně neúčinné.

Tedy, stručně řečeno, chce to náturu, doposlouchat „War“ několikrát za sebou až do úplného konce. Teoretická naděje, že už nikdy nebudu muset (tedy pokud se nestane něco naprosto nepředvídatelného) okoušet ničeho z produkce ELWING, však provedla mé sluchovody onou nejistou a trnitou cestou, a já tu teď stojím a přemýšlím co udělat, aby ten nekonečný zástup kovových neumětelů a jejich neméně zdatných sekundantů už konečně dostal rozum. No nic, půjdu se odreagovat s originálem, než to zase vypukne.